Potomek valentinské dynastie.

Syn Valentiniana I. a II. Manžel Constantiovy dcery. Od roku 367 byl spolucísařem po boku Valentiniana I. Velikého. Předpokládá se, že byl zavražděn.

FLAVIVS VALENTINIANVS INVICTVS AVGVSTVS

II. Za vlády císaře Valentiniana (393-392) mělo ražení mincí římské říše tyto vlastnosti: Mince: Zlato: Solidus a tremissis. Solidus vážil 4,5 gramu a byl vyroben z 24karátového zlata. Tremissis byla třetina solidu Stříbro: Siliqua a denár. Siliqua vážila 3,4 gramu a obsahovala 70 % stříbra. Denár byl polovinou siliqua Bronz: Follis, nummus a centenionalis. Follis byly největší bronzové mince o váze 10 gramů. Nummus byla polovina follis a centenionalis byla čtvrtina Mincovna: Ravenna: Hlavní mincovna říše, kde se razila většina zlatých a stříbrných mincí Antiochie: Hlavní mincovna, kde se razily převážně bronzové mince Siscia: Mincovna, kde byly raženy převážně stříbrné mince Konstantinopole: Mincovna, kde se razily zlaté i stříbrné mince Nápisy: líc: Portrét císaře, se jménem a tituly Reverz: Různé motivy, jako např. symboly vítězství, míru, Concordia, Virtus, Roma, Constantinopolis, křesťanství II. Za vlády Valentiniana byla hmotnost solidu snížena ze 4,5 g na 4,2 g. Císař zavedl stříbrnou minci zvanou siliqua, která nahradila denár jako hlavní stříbrnou minci říše Ražba bronzových mincí se stala od r. nižší kvality na konci 4. stol.II. Za vlády císaře Valentiniana vykazovalo ražení mincí římské říše známky úpadku. Snížila se váha zlatých a stříbrných mincí a zhoršila se kvalita bronzových mincí. Přitom množství ražby bylo stále značné a peníze byly v říši hojně využívány.