Ferenc József I., první vládce rakousko-uherské monarchie, byl na trůnu v letech 1867 až 1916. Narodil se 18. srpna 1830 ve Vídni a zemřel 21. listopadu 1916 rovněž ve Vídni. Jeho otcem byl arcivévoda Franz Károly a matkou arcivévodkyně Zsófia Friderika z Wittelsbachu Akce za jeho vlády: 1848–49: Rakouská armáda s pomocí ruského cara Miklóse I. porazila maďarský boj za svobodu v letech 1848–1849 a s polním maršálem Juliem Haynauem, „Bresciai s hyenou" popravil generální štáb celé maďarské armády. 1850-59: V tomto období posílil svou moc, omezil politické svobody a svobodu tisku. 1860- 67: Monarchie se smířila s Maďarskem a byla nastolena monarchie s dvojím provedením Jako vládce monarchie (1867-1907): Po korunovaci v roce 1867 vládl Ferenc József I. v dualistickém systému, kde Maďarsko fungovalo jako nezávislé království. –14: Za jeho vlády došlo k rozpadu rakousko-uherské monarchie a k vypuknutí první světové války. Ferenc József během své dlouhé vlády udělal mnoho pro modernizaci země, ale zároveň pro něj byly výzvou i politické a společenské změny. Byl nejdéle vládnoucím panovníkem habsburské monarchie a čtvrtým nejdéle vládnoucím panovníkem v Evropě Jeho manželka Alžběta (Sissi): Bavorská princezna z Wittelsbachu, kterou si František Josef I. vzal v roce 1854. Sissi byla známá svou pověstnou krásou a láskou ke svobodě. Kvůli rigidním pravidlům císařského dvora a politickému tlaku však štěstí nenašel. Sissi byla žena s tragickým osudem, která byla jako oběť atentátu zavražděna v Ženevě v roce 1898. Jejich syn Rudolf byl následníkem císařského trůnu, žil však svérázným životem. Zajímal se o umění a zastával liberální názory. Bohužel zemřel v Mayerlingu za tragických okolností v roce 1889, spáchal sebevraždu. Na tuto tragédii nikdy nezapomněl František Josef I. Jeho dcera Gisella byla třetím dítětem císařského páru. Byla také ženou tragického osudu, neboť její manžel, bavorský princ, zemřel v raném věku. Gisella byla známá svou oddaností charitě a náboženství.Její dcera Marie Valeria byla nejmladším dítětem císařského páru. Byl jediný, kdo měl dlouhé a šťastné manželství. Marie Valerie byla jednou z nejoblíbenějších členek rodiny a udělala hodně pro jednotu rodiny.I. Rodinný život Józsefa Ference byl plný tragédií, ale také lásky a oddanosti.

Během téměř šesti desetiletí vlády nejdéle vládnoucího uherského krále Ference Józsefa I. (1848–1916) se peněžní systém několikrát změnil. Během prvního desetiletí jeho vlády platil konvenční měnový systém zavedený Márií Terezií v roce 1753, který byl nahrazen rakouským forintem v roce 1857. Směnka rakouských forintů byla 20 krajcár (1868), 10 krajcár (1869), 4 krajcár (1868). , 1 krajcár (1879).V roce 1857 byla ustavena Vídeňská úmluva, známá také jako Vídeňská měnová smlouva (Wiener Münzvertrag), Rakousko, Lichtenštejnsko a některé z německých států podepsaly smlouvu o zavedení tzv. jednotná měna. Z celní libry (500 gramů) se podle dohody deset let razilo 45 rakouských forintů nebo 30 „svazových“ tolarů (Vereinsthaler). Základní jednotkou měny z čistého stříbra se proto stal HUF (Gulden), i když i zlaté mince byly vydávány podle specifického standardu. Zlaté mince v nominální hodnotě jeden a půl koruny však nenaplnily naděje k nim vázané, a tak se v Uhrách razily jen pár let v letech 1859 až 1861. Zavedení rakouského forintu bylo také doprovázeno 5% devalvací, protože 100 konvenčních forintů se rovnalo 105 rakouským forintům. V roce 1867 skončila ražba „svazových“ tolarů a stříbrný forint v hodnotě 100 krajcár se stal jedinou základní jednotkou měnového systému. Krajcářské mince v nominální hodnotě 10 a 20 zdobené portrétem panovníka na líci byly vyrobeny ze stříbra, na rubu byla umístěna uherská svatá koruna a nominální hodnota, byly vyrobeny mince poloviční (5/10), 1 a 4 krajcár. , od té doby – vlivem poklesu ceny stříbra a větší produkce zlata – se tento poměr obrátil. Nominální hodnota stříbrných mincí převyšovala hodnotu drahého kovu, který obsahovaly, a peníze bylo možné razit pouze ze státem těženého stříbra. Státy Evropy jedna po druhé přecházely na měnový systém založený na zlatě, takže stříbro proudilo do rakousko-uherské monarchie. Jediným řešením bylo zavedení měnového systému koruny na bázi zlata v roce 1892. Od roku 1880 se objevily společné rakousko-uherské bankovky. Jejich podoba věrně odrážela dualitu doby, jedna strana byla v němčině s rakouským erbem, na druhé straně maďarské motivy vedle maďarského erbu.Přestože vývoj občas přerušily krize, panování Ference Józsefa I. je úspěšným příběhem maďarské ekonomiky.