Mátyás I. (Hunyadi), známý také jako Mátyás poskytovatel spravedlnosti nebo Mátyás Corvin, se narodil 23. února 1443 v Kluži a zemřel 6. dubna 1490 ve Vídni. Jeho otec byl János Hunyadi, guvernér Maďarska, jeho matka byla Erzsébet Szilágyi, dcera uherského šlechtického rodu Mátyás byl král uherský a chorvatský od roku 1458, král český od roku 1469 a arcivévoda rakouský od roku 1487. Za své vlády vedl významná tažení a posílil ekonomiku země Mátyás, který se nedostal na trůn dědickým právem, musel mít obzvláště velkou potřebu pravidelné korunovace, aby posílil svou legitimitu a společenské přijetí. Navzdory tomu to bylo teprve tři čtvrtě roku po znovuzískání koruny, 29. března 1464, kdy tak učinil v Székesfehérváru. Zároveň vyhlásil v korunovačním městě národní shromáždění. Hlavními cíli Mátyásových vnitropolitických aktivit v prvním období jeho vlády bylo posílení vlastní moci, poté zvýšení státních příjmů a nakonec zajištění nástupnictví Jánose Korvína na trůn. Pokud jde o urozenou vládnoucí vrstvu, včetně vrchnosti, šlo v této politice především o téměř nepřetržité přerozdělování mocenských pozic a doprovodných stavů. Mátyás věnoval pozornost i situaci širšího prostého lidu, městské buržoazie a dokonce i rolnictva. Nepodlehl tlaku berního tisku, ale při svých cestách po zemi se snažil napravit do očí bijící křivdy páchané vrchností, později se tato činnost stala skutečným zárodkem legend o „spravedlivém králi Matyášovi“. Král také zavedl reformy v oblasti soudnictví. Odstranila zbytečnou dualitu královských „zvláštních“ a „osobních“ docházkových kurtů. Mátyás vynikal nejen jako vládce, ale i jako generál. Byl dobře zběhlý v zahraniční politice a znalý starověké i současné vojenské literatury. Prostřednictvím své diplomatické a zpravodajské sítě se dozvěděl o plánech svých protivníků. Mátyásova rodina mu v souladu s tehdejšími ušlechtilými zvyky spřádala plány na svatbu již v dětství. V roce 1455 se János Hunyadi dohodl s Ulrikem Cillei, že Mátyás se ožení s jeho dcerou Erzsébet Cillei. Protože však nevěsta v roce 1455 náhle zemřela, sňatek se nemohl uskutečnit V době, kdy byl Mátyás v zajetí, se začátkem roku 1458 jeho strýc Mihály Szilágyi dohodl s László Garaiem, že si Mátyás vezme Garaiovu dceru Annu. Později se ukázalo, že Mátyás se naopak v Praze dohodl s Györgym Podjebrádem, že si za propuštění vezme jeho dceru Katalin. K tomuto sňatku došlo 1. května 1463, ale Katalin zemřela při porodu již na jaře 1464 ve věku 15 let. V říjnu 1474 za války s Čechy a Poláky král obdržel radostnou zprávu, že král Ferdinand Já Neapolský je ochoten si vzít Beatrixinu dceru. Beatrix Aragonská byla vzhledem ke svým kastilským i aragonským předkům považována za velmi vznešenou princeznu, brzy se však ukázalo, že Beatrix nemůže mít děti, to znamená, že plány Mátyáse Hunyadiho na založení dynastie hrozily neúspěchem, on nemohl. mít legitimního nástupce. Od té doby chtěl král všemi prostředky zajistit nástupnictví svého syna Jánose Corvina, který se narodil mimo manželství. Od roku 1486 byl Mátyás hodně nemocný, pro mrtvici a těžkou dnu nemohl skoro vycházet ze svého pokoje a někdy se nesl na nosítkách Král 4. dubna 1490 onemocněl a 6. dubna zemřel dva dny utrpení. Byl pohřben v bazilice svatého Štěpána v Székesfehérváru.

Za vlády Mátyáse Hunyadiho, počínaje rokem 1470, byla z rozhodnutí sněmu, který zvolil mladého krále, zahájena ražba prvních mincí s Mátyásovým jménem. Tím začala ražba mincí se jménem Mátyás, kterou lze rozdělit na dvě velké etapy, éru roční ražby a éru stálých peněz. Aby byly od sebe snadno rozeznatelné, byl obraz medaile každý rok obměňován a opatřen různými erby. Tyto takzvané heraldické stříbrné mince byly raženy v letech 1458 až 1467. Poté došlo v oblasti uherského stříbrného mincovnictví k obrovské reformě, v jejímž důsledku Mátyás na dlouhou dobu stabilizoval měnu uherský denár. Tehdy se objevily tzv. madonské mince, což byly mince s trvalým mincovním obrazem a nemusely být vypláceny každý rok, ale zůstaly v oběhu dlouhou dobu. Nové mince se razily pouze tehdy, když byly potřeba k doplnění a doplnění nedostatku peněz v oběhu. Permanentní ražba mincí pokračovala až do konce Matyášovy vlády.V tomto období byly stříbrné mince raženy ve třech měnách: každý denár měl obule a garasa. Podstatou reformy bylo, že Mátyás si vzal za vzor moneta maiort, slavnou stříbrnou minci ze Zikmundovy éry, a razil cenné, vysoce kvalitní stříbrné mince. Odstranil úpadek měny a ve všech zemských mincovnách byly raženy stříbrné mince konstantní hodnoty, jejichž kurz byl 1 zlatý forint = 100 denárů. Razili také těžší stříbrnou minci, garas, kterých se dvacet kusů prodalo za jeden zlatý forint. Mátyásova měnová reforma stabilizovala měnové hodnotové vztahy na více než padesát let a upevnila kurz zlata forint-denár.