Saud ibn Abdul-Aziz Al Saud (15. ledna 1902 – 23. února 1969) byl král Saúdské Arábie v letech 1953 až 1964. Saud se narodil 15. ledna 1902 v Kuwait City jako druhý syn Abdul-Azize ibna. Abdul-Rahman. Jeho matkou byla druhá manželka Ibn Sauda, Wadhah bint Muhammad bin 'Aqab. Rodina předtím uprchla do Kuvajtu poté, co musela opustit Rijád, ale jeho otec obsadil město později v tomto roce a všichni se mohli vrátit, když mu bylo pět let, učil se koránu a lukostřelbě a jízdu na koni dostal Saúd svůj první úkol ve třinácti letech, delegaci vedla do Kataru. V roce 1921 ho jeho otec pověřil vedením jednotek v bitvách Hail a byl také velitelem saúdskoarabského kontingentu bojujícího v Jemenu. Kromě nich bojoval v celkem osmi dalších taženích, než nastoupil na trůn V roce 1933 ho jeho otec prohlásil za oficiálního následníka trůnu. V roce 1937 reprezentoval království spolu se svým bratrem Mohammedem VI. Jiřího korunovace. Krátce před otcovou smrtí, 11. října 1953, byl jmenován premiérem. Po smrti svého otce nastoupil Saud 9. listopadu 1953 na trůn. Brzy se ukázalo, že se na hlavu státu nehodí, a i přes značné příjmy z ropy přivedl svým marnotratným životním stylem Saúdskou Arábii na pokraj bankrotu. I přes složitou rozpočtovou situaci utrácel státní příjmy na rodinné luxusní poměry a paláce. Král založil několik nových ministerstev a v roce 1957 založil v Rijádu Univerzitu krále Sauda pozic vytvořením osmi nových ministerských postů jeho hlavním cílem bylo poskytnout členům rodiny politické postavení odpovídající jejich hodnosti V mnoha ohledech se Saúd stále choval jako arabský kmenový vůdce, který nerozlišuje mezi svým majetkem a majetkem státu. Navzdory dynamicky rostoucím příjmům z ropy zdědil Saud po svém otci veřejný dluh ve výši 200 milionů dolarů. Král do roku 1958 zvýšil dluhovou zásobu na 450 milionů, Saúd zastavil několik státních programů, ale peníze dál rozkládal na svých palácích Mezi Saudovými nevlastními bratry se proti králově rozmařilosti nejvíce vyslovil Fejsál a naléhal na rozpočet. dát do pořádku a přezkoumat jmenování ministrů. S podporou rodiny a využitím svého postavení následníka trůnu se Fejszál jmenoval premiérem. I ostatní členové dynastie měli obavy ze stavu rozpočtu a protimonarchistické propagandy přicházející především z Egypta V roce 1962 král Saúd odcestoval za léčbou do zahraničí a Fejsál využil své nepřítomnosti k transformaci vlády (v r. na které už Saudovi synové neměli místo) a dosadil vlastní lidi na důležitá místa obrany státu. Vracející se král Fejsálovy proměny odmítl. 28. března 1964 Saud souhlasil se jmenováním svého mladšího bratra regentem. Pod tlakem náboženských vůdců a rodiny se téhož roku vzdal trůnu a v roce 1969 měl Saúd od svých manželek celkem 115 dětí. 21. února Saud onemocněl, ve spánku dostal infarkt a zemřel. Bývalý král byl pohřben na hřbitově Al-Oud v Rijádu.

Saúdský král Abdulaziz vládl Saúdské Arábii v letech 1953 až 1964. V tomto období se výrazně rozvinulo ražení mincí v zemi. Do té doby se peníze razily v Londýně, ale v roce 1956 byla otevřena saúdskoarabská mincovna v Džiddě.V 50. letech saúdskoarabská mincovna razila stříbrné a zlaté mince a také papírové peníze. Stříbrné mince obsahovaly 1/2, 1, 2, 5 a 10 riyalů, stejně jako 1/20, 1/10, 1/5 a 1 riyal stříbrný cent. Zlaté mince obsahovaly 1/2, 1, 2, 5 a 10 rijálů. Papírové peníze zahrnovaly bankovky 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 500. V 60. letech 20. století došlo k dalšímu vývoji v saúdskoarabském ražení mincí. Začalo se používat měď a nikl pro ražbu mincí a objevily se první polymerové bankovky.Razba mincí saúdskoarabského krále Abdulazize významně přispěla k rozvoji saúdskoarabské ekonomiky. Zavedení moderních technologií ražení mincí umožnilo výrazně zlepšit kvalitu a bezpečnost saúdskoarabských peněz.