III. Mihály Obrenović, známý také jako Mihailo Obrenović, se narodil 16. září 1823 v Kragujevaci a zemřel 10. ledna 1868 v Bělehradě. Byl knížetem Srbska ve dvou různých obdobích: od roku 1839 do roku 1842 a poté od roku 1860 až do své smrti v letech 1839 až 1842: Mihály II. Na trůn nastoupil po smrti Milána. Kvůli povstání v roce 1842 byl však nucen odejít do exilu1. Během tohoto období hodně cestoval a nakonec se vrátil do Srbska v roce 1858, kdy jeho otec, Miloš Obrenović, usedl podruhé na trůn v letech 1860 až 1868: Po Milošově smrti se opět stal srbským knížetem. Během tohoto období postupně osvobozoval Srbsko z turecké nadvlády1. V roce 1866 vytvořil Balkánskou ligu proti Osmanské říši, která se však brzy zhroutila. Jeho vnitřní politika zahrnovala reformu právního systému, změny volebních zákonů a organizaci pravidelné armády1. V roce 1862 založil státní hypoteční banku a v roce 1864 založil Srbskou vědeckou společnost. V roce 1868 zorganizoval první srbský peněžní systém a založil národní divadlo, ale téhož roku byl zavražděn1 Za vlády Mihály Obrenoviće zaznamenalo Srbsko významný rozvoj a udělalo pro národ hodně.

III. Srbský princ Mihály (1823-1868) vládl Srbsku dvakrát, nejprve v letech 1839 až 1842 a poté od roku 1860 až do své smrti. Jeho měnou v obou obdobích byl srbský dinár, který zavedl v roce 1835 jeho otec Miloš Obrenović. Dinár byl vyroben ze stříbra a mědi a obíhal v různých nominálních hodnotách, jako je 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 para. Na mincích byl obvykle portrét knížete Mihály, erb, jméno a rok panování. Místem ražby byl Bělehrad, kde fungovala moderní mincovna. Ražba knížete Mihály byla symbolem srbské národní nezávislosti a hospodářského rozvoje.