János I, celým jménem János Nepomuk Mária József Antal Xavér Vince Alajos Ferenc Szaniszló Bernát Pál Félix, byl saský kníže z albertovské větve rodu Wettinů. Od roku 1854 až do své smrti byl čtvrtým králem Saska. Jeho bratr II. Na trůnu vystřídal krále Augusta Frigyese Princ János se narodil roku 1801 v Drážďanech, hlavním městě saského kurfiřtství. Jeho otcem byl korunní princ Miksa Saský (1759–1838) z albertovské větve rodu Wettinů (1759–1838). 1759–1838), III. Je mladším bratrem kurfiřta Ágose Frigyese. Jeho matka byla první manželkou korunního prince princezny Karoliny Márie Bourbon-Parma (1770–1804), dcery prince Ferdinanda I. Parmského (1751–1802), sesazeného z trůnu. Generál Bonaparte, a kromě krále i vnučka německo-římského císaře Františka I. (Lotrinsko) nejstarší dcera rakouské arcivévodkyně (1746–1804) Marie Amálie , zároveň se jejich otec, postarší korunní princ Miksa, vzdal nároku na trůn. Princ János se dostal na druhé místo v pořadí čekatelů na trůn. Stal se členem výboru, který v roce 1831 vypracoval novou, mírně konzervativní ústavu Saska. Když v roce 1836 zemřel král Antal, usedl na saský trůn Ágos Frigyes. Kníže János, jmenovaný následník trůnu, se stal králem země až v roce 1854, ve věku 53 let, kdy jeho bratr II. Ágos Frigyes zemřel na následky úrazu a nezanechal nástupce Kromě reorganizace soudnictví v roce 1855 udělal král János hodně pro rozšíření železniční sítě, zrušení cechovního systému a také sehrál velkou roli. podíl na oživení univerzity v Lipsku pracoval na zlepšení správy spravedlnosti. Podílel se také na novelizaci trestního a občanského zákoníku a na přípravě ústavy své země János se 21. listopadu 1822 v Drážďanech oženil s princeznou Amálií Augustustou Bavorskou (1801–1877), dcerou bavorského krále Miksy I. a princezny. Karolina Friderika Vilma z Bádenu, od které měl Měl 9 dětí Zemřel 29. října 1873 (ve věku 71 let) v Pillnitz. Místo jeho odpočinku je v katedrále Nejsvětější Trojice.

Saský král János I. (1801-1873) pocházel z Albertovy větve rodu Wettinů a vládl Sasku od roku 1854 až do své smrti. Za své vlády provedl několik mincovních reforem, jejichž cílem bylo sjednotit saskou měnu s ostatními německými státy a vyhovět požadavkům Německé konfederace a Německé říše.První reforma proběhla v roce 1857, kdy byl saský tolar nahrazen tzv. Union thaler., který sestával z 30 grošů stříbra a obsahoval 16,667 gramů stříbra. Tento tolar byl jednotnou měnou zavedenou německou konfederací v roce 1838 a používanou většinou německých států. Saský erb na zadní straně tolaru a královský monogram na přední straně pak zavedl král János I. Druhá reforma proběhla v roce 1873, kdy po vzniku Německé říše byla saská měna změněna na zlatou. marka, která se skládala ze 100 feniků a 0,358 gramu obsahovalo zlato. Tato měna byla jednotnou měnou Německé říše, kterou akceptovaly i ostatní členské státy. Král János I. poté změnil averzní stranu tolaru, na které byl jeho královský portrét a nápis „JOHANN KÖNIG VON SACHSEN“ (Jan, král Saska).I. Ražba krále Jánose tak vznikla v důsledku procesu sjednocování Německa a ten se snažil transformací saské měny sledovat německý hospodářský a politický vývoj. Po králově smrti jej na trůnu vystřídal jeho syn Albert I., který pokračoval v mincovní politice svého otce.